Opatření v boji proti koronaviru....

Dopředu sděluji, že oblast epidemiologie je pro mě španělskou vesnicí, takže tento článek bude spíš takovým "dotazníkem" laika.

Nechci lacině kritizovat postupy, které vláda a ministerstvo zdravotnictví postupně konají, ale jako laika mě napadá hned celá řada otázek - v duchu proč se neděje toto a naopak mám pochyby nad smyslem jiných opatření. Pokud někdo daným věcem rozumí, byl bych nesmírně rád, kdybych na ně dostal pod článkem třeba i odpovědi - předem za ně děkuji.

1.) je zcela evidentní, že ta infekce vyvolává paniku v každém státě, do něhož se dostane - proč? Rozumím tomu, že jde o virové onemocnění o němž příliš nevíme - zejména zřejmě zatím nevíme, proč u někoho nemoc proběhne mírně (dokonce snad i bezpříznakově?) a u jiných případů těžce. Rozumím tomu, že oslabený organismus snáší jakoukoliv chorobu hůř, ale jde opravdu ve všech případech pouze o oslabené jedince?
2.) jak opodstatněná může být obava toho, že počet pozitivně testovaných neodpovídá skutečnému počtu nemocných (s ohledem na výše uvedené tvrzení, že u někoho probíhá nákaza i bezpříznakově)? Tzn. že v české populaci je nosičů viru řádově mnohem více a pouze nebyli podchyceni testy, protože nespadali do okruhu osob, u nichž je testování nařízeno? Kdy bude možné nechat se otestovat bezrizikově (bez rizika nakažení kohokoliv dalšího) pro všechny - a třeba i dobrovolnou cestou (tedy nejen pro ty, o nichž rozhodne lékař či hygienik - a narážím na ty dva případy pozitivních nákaz, které systémem prošly bez nařízení testu) - tedy s úhradou ze strany žádajícího pacienta? Je zjevné, že dosavadní okruh lidí, kterým bylo testování nařízeno, byl nedostačující - bude se tedy opakovat testování osob, které byly vyloučeny ze screeningu zpětně? 
3.) proč probíhá trasování okolí nakažených pouze ze strany úřadů a nikoliv "oboustranně", tzn. prostřednictvím médií? GDPR? Jaký je důvod pro to, proč v případě té Američanky, nedošlo ke zveřejnění její fotografie s maximem získaných údajů o podrobnostech pobytu? Brání se tím iniciativě opačné, kdy v případě, že třeba navštívila veřejně dostupné bary, či restaurace, že by někdo byl schopen se přihlásit sám - "ano, tuto osobu jsem tehdy a tehdy, tam a tam potkal, takže hrozí, že jsem nakažen".... Obávám se, že ze strany nakažených může hrozit určitá bagatelizace problému, že nesdělí, kde všude byli.... ad absurdum - nakažený si u stánku koupí někde občerstvení a noviny - je možný přenos prostřednictvím hotových peněz? Samozřejmě, že peníze jsou semeništěm nejrůznějšího svinstva, ale asi těžko se uhlídáte ve smyslu, že si nešáhnete po celou dobu pobytu někde venku na obličej rukama, v nichž jste ty peníze měl.... 
4.) s povinnou karanténou pro ty, kteří nově dorazí z Itálie souhlasím, avšak mám problém s tím, co s osobami, které se vrátily z Itálie do okamžiku nařízení této karantény? Není možné zajistit nějaký zdravotní screening těchto osob? Například 2x denně povinné měření teploty (s hlášením údajů u praktika a hygieny), či hlášení jakýchkoliv potíží (i zdánlivě banálních - rýma, kašel)?
5.) nebylo by vhodné z pozice české vlády, oficiálně a veřejně požádat vládu Itálie, aby zakázala odjezdy svých občanů ze země? Určitou formu ochrany zavádí na hranicích Itálie Rakousko, avšak bohužel - pouze namátkové hraniční kontroly, které v podstatě nic neřeší - jsou otázkou náhody záchytu, rozhodně nejsou opatřením proti zavlečení viru do země. 

Omlouvám se, těch otázek je zřejmě mnoho - přesto prosím, kdyby na ně někdo se znalostí věci, byl schopen odpovědět, bylo by to výborné.