Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ústavní žaloba na prezidenta byla obsahovým nesmyslem - díl 1. (A+B)

Jsem si vědom toho, že tento článek zveřejňuji asi tak půl hodiny po dvanácté, kdy už byla žaloba shozena ze stolu Sněmovnou, přesto jsem se rozhodl jej sepsat po sporu s jedním zdejším diskutérem.

Obsáhlejší oponentní komentář v dané žalobě si zasluhují pouze některé body. Narovinu přiznávám, že když jsem danou žalobu četl poprvé, považoval jsem jí téměř až za vtip - zejména proto, že v některých bodech je zcela chybná (protože průběh událostí údajně protiústavního jednání byl jiný, než žaloba uvádí - teď jenom stručně uvedu dva příklady - žaloba v bodě B řeší lánskou schůzku po volbách 2013 a nesprávně popisuje události kolem jmenování/nejmenování Pocheho ministrem zahraničí v bodě E) a jindy stačí seřadit si události dané doby do časové řady a zjistíte, že prezident republiky za dané "zdržení" skutečně nemůže - respektive z té dlouhé uplynulé více než půlroční lhůty lze prezidentovi přičíst na vrub pouze dobu několika málo týdnů, a to i v případě, že na něj hodíte zodpovědnost za krizi v ČSSD po volbách 2013, ale k tomu se vyjádřím podrobně.

Skutečnou "perličkou" v dané žalobě je pak bod C, který začíná slovy (cituji): "Prezident republiky v období od 4. května 2017 do 9. května 2017 opakovaně deklaroval...." - a přesně v tomto momentě daný bod začíná postrádat sebemenší relevanci. Slovní deklarace či avízo možnosti nějakého postupu NEMÚŽE být protiústavním jednáním prezidenta republiky z prostého důvodu - není to jednání (tedy uskutečnění nějakého právního úkonu, nebo naopak odmítnutí uskutečnění nějakého úkonu v okamžiku zákonné povinnosti)! Deklarace něčeho není ani právní krok, natožpak ústavně-právní krok. Obsáhlejší vyjádření k danému bodu není potřebné - a proto součástí tohoto článku uvedený bod dále nebude.

Body A) + B)
Uvedené body spolu přímo souvisejí, a proto si je dovolím spojit. Doporučuji vám, si oba body přečíst ve vzájemném kontextu - a následně prosím vezměte v potaz tuto časovou osu.
- 13. června 2013 probíhá policejní zásah na Úřadu vlády, dle policejního usnesení se předpokládalo, že v kauzách, které byly prošetřovány je zapleteno blízké okolí někdejšího předsedy vlády Petra Nečase, včetně jeho někdejší "vrchní ředitelky kanceláře" Jany Nagyové (podotýkám, že v kauze vojenského zpravodajství tu máme pravomocný rozsudek o vině!),
- 17. června 2013 podává Nečasova vláda demisi,
- 25. června 2013 jmenuje prezident republiky předsedou vlády Jiřího Rusnoka, někdejší koaliční vláda se zaštiťuje podporou 101 poslanců a navrhuje na post premiérky Miroslavu Němcovou, přičemž prezident (i s ohledem na důvod pádu Nečasovy vlády) má pádný důvod k tomu, aby strany bývalé koalice ve vládě nepokračovaly (tedy - z pohledu politického nejde o standardní situaci, je to okamžik krize, v němž je právě role prezidenta stěžejní) - koaliční strany v důsledku výše uvedeného postrádají legitimitu k vládnutí, která lze obnovit jedině volbami - přičemž prezident republiky k nim vyzývá již v době kandidatury na funkci prezidenta v důsledku opakovaných krizí Nečasovy vlády,
- 10. července 2013 jmenuje prezident republiky vládu Jiřího Rusnoka, která je povinna do 30 dní od okamžiku jmenování požádat o důvěru Poslaneckou sněmovnu (tuto lhůtu 30 dnů si prosím zapamatujte - je zásadní!),
- 7. srpna 2013 vláda Jiřího Rusnoka vláda důvěru Poslanecké sněmovny nezíská, přičemž při tomto hlasování o důvěře se "rozpadá" jednota deklarované koalice - Němcová: "už nemám 101 hlasů"; Kalousek: "Pokud nebude aktivních 101 hlasů ze stran TOP 09, LIDEM a ODS, potom platí, že deset minut po hlasování budeme žádat mimořádnou schůzi k rozpuštění sněmovny." - v okamžiku hlasování o vládě Rusnoka se tedy jediným řešením situace staly předčasné volby.
- 13. srpna 2013 předává Jiří Rusnok prezidentu Zemanovi demisi své vlády - prezident republiky demisi přijímá a vládu pověřuje správou země do jmenování vlády nové,
- 20. srpna 2013 Poslanecká sněmovna hlasuje na mimořádné schůzi o vlastním rozpuštění,
- 28. srpna 2013 prezident na základě uvedeného hlasování rozpouští poslaneckou sněmovnu.
- termín voleb je vyhlášen na 25. a 26. října 2013.

Zajímalo by mě, jestli páni senátoři vědí o nějakém stroji času, nebo si neuvědomují, jak to s tou lhůtou při ustavování vlády je. Pokud je mezi demisí vlády Jiřího Rusnoka 13. srpna 2013 a hlasováním o seberozpuštění Poslanecké sněmovny, na němž se politické strany dohodly 7. srpna 2013 TATO časová souslednost, velmi by mě zajímalo, kdy v mezidobí mezi 13. srpnem 2013 a 20. srpnem 2013 mělo dojít k celému procesu hledání nového premiéra, sestavení celé nové vlády a hlavně - mimořádné schůzi o důvěře této vládě? Podle senátorů se toto vše mělo stihnout za JEDEN TÝDEN? A hlavně, jaký by to mělo smysl, když bylo o volbách jasno už před samotnou demisí Rusnokovy vlády? Vláda je dle ústavy povinna požádat do 30 dnů o důvěru Poslaneckou sněmovnu - to učinit objektivně NELZE v situaci, kdy Poslanecká sněmovna neexistuje a na jednání o nové vládě v dané sněmovně nemá nikdo zájem! Od toho tu to řešení předčasných voleb je! Tzn. za daných okolností tu v mezidobí mezi 13. srpnem a 26. říjnem jiná vláda, než Rusnokova vládnout NEMOHLA - nebylo kdy jakoukoliv jinou vládu jmenovat - a naopak, kdyby došlo ke jmenování nové vlády, která by si nemohla říct o důvěru neexistující sněmovnu, tak by došlo k flagrantnímu porušení ústavy - čl. 68 odst. 3., tzn. ústava předpokládá s dovládnutím vlády bez důvěry, ale naprosto vylučuje vládu, která by si o důvěru v ústavou striktně dané lhůtě (třeba i neúspěšně) nemohla požádat!
A nyní se posuňme za termín voleb ke slavné "lánské schůzce". Bod B té ústavní žaloby je v kontextu s dosud uvedeným totiž skutečně pozoruhodný. Dne 26. října 2013 ve večerních hodinách došlo ke schůzce představitelů části vedení ČSSD (tzn. někteří členové předsednictva ČSSD) s prezidentem republiky v Lánech. Žaloba presumuje, že prezident republiky usiloval o to, aby nominantem ČSSD na premiéra nebyl předseda ČSSD Sobotka, ale pro něj bližší osoba. Celé to má zcela zásadní háček, totiž otázku "proč?" - proč by něco prezident republiky dělal v situaci, kdy nic takového NEBYLO fakticky potřeba? Žaloba vychází ze zcela chybného předpokladu, že prezident je vázán nominací strany na osobu premiéra, což je zcela mylné - prezident může jmenovat premiérem doslova a do písmene koho chce (není vázán vůbec ničím - ani tím, koho mu za premiéra navrhují politické strany - oddělenost strany od státu, prezident není podřízen politickým stranám ani jejich rozhodnutím -  byť fakticky - v reálné politice - by měl zohledňovat situaci ve sněmovně tak, aby premiér měl naději na získání důvěry vládě) a tudíž k dané schůzce neměl sebemenší důvod. Kdyby chtěl, mohl jmenovat premiérem Haška i bez lánské schůzky. Mimochodem, dnes se účelově zapomíná na toto: "Včera schválilo předsednictvo výzvu, aby Sobotka rezignoval na post předsedy, a rozhodlo, že Sobotka nebude ani členem vyjednávacího týmu. V něm má být vedle Milana Chovance, Lubomíra Zaorálka a Michala Haška místo odvolaného Sobotky Jeroným Tejc. Hlavním důvodem pro odchod šéfa strany má prý být slabý volební výsledek." 

Logicky z toho plyne, že daná schůzka tedy nebyla iniciativou prezidenta republiky, protože on žádnou schůzku uskutečnit nepotřeboval - mohl elegantně obejít Sobotku čistě z titulu své prezidentské pravomoci jmenovat premiéra "ne-Sobotku".. Kdyby byl prezident zlomyslný (jak je mu podsouváno), pověřil by jednáním, nebo by rovnou jmenoval "ne-Sobotku" premiérem v době bezprostředně po výše citované výzvě předsednictva, nestalo se tak - proč asi? Jenom aby bylo pochopeno správně - já nepopírám "intriky" uvnitř ČSSD, řeším roli prezidenta v nich - a vychází mi z toho, že mohl být možná tak vnějším poradcem v dané věci, ale dle mého názoru nebyl "iniciátor puče", zkrátka proto, že k němu neměl důvod (na rozdíl od jiných členů v ČSSD). Širší vedení ČSSD tedy v listopadu nakonec rozhodlo a zvrátilo předchozí rozhodnutí a Zeman premiérem Sobotku jmenoval.

A teď se podívejme na čas.... 26. října skončily volby a proběhla lánská schůzka, 27. října 2013 došlo k schválení oné výzvy, 10. listopadu 2013 došlo k rozhodnutí předsednictva ČSSD o tom, že kandidátem na premiéra je Sobotka a 21. listopadu 2013 prezident Zeman pověřil Sobotku jednáním o sestavení vlády. Takže "lánská krize" trvala od 26. října do 10. listopadu (tedy zhruba 2 týdny) a po 11 dnech od jejího vyřešení prezident pověřil Sobotku jednáním o vládě. Kde je nějaké zdržování způsobené prezidentem republiky? Opakuju - bavíme se tu o době v rozpětí od června 2013 do ledna 2014 (tedy více než 7 měsíců) a zásadním zdržením je 11 dní? Až 6. ledna 2014 bylo uzavřeno jednání o koalici a seznam navrhovaných ministrů vlády byl prezidentovi republiky předložen 3. ledna 2014. Sobotka byl následně premiérem jmenován 17. ledna 2014 (tedy 11 dní po uzavření koaličních jednání) a 29. ledna 2014 došlo k jmenování celé vlády. 

Na základě uvedených termínů a událostí lze jednoznačně vyvodit, že prezident republiky nejenže nezpůsobil žádné svévolné "udržování ve funkci až do 29. ledna 2014", ale naopak zcela objektivně v rozmezí od 20. srpna 2013 do 26. října 2013 žádnou vládu jmenovat NEMOHL a při standardním povolebním jednání o vládě mezi říjnem 2013 a lednem 2014, které bylo velmi krátkodobě ovlivněno vnitrostranickou krizí uvnitř ČSSD, jde největší podíl čekání v době mezi 10. listopadem 2013 (pořád jsme pár týdnů po volbách, kdy krize ČSSD skončila) a 6. lednem 2014 (kdy byla koaliční jednání uzavřena) na vrub samotných politických stran! Mimochodem - osočení z vytvoření čistě prezidentského systému vládnutí má jednu celkem podstatnou vadu - chybí jakýkoliv důkaz pro to, že by prezident republiky premiéra, či členy tehdejší Rusnokovy vlády jakkoliv úkoloval.
V příštím článku se podíváme na body D (přechod vlád Babiš 1 => 2)  a E (nejmenování Pocheho ministrem zahraničí a spojím to rovnou i s nejmenováním Šmardy) a posledním článkem se vrátím k otázce odvolávání ministra Staňka (což je jediný bod žaloby, který považuju aspoň trošku za relevantní, ale nenazval bych jej protiústavním jednáním, spíš těžce na hraně).

Autor: Petr Čejka | středa 20.11.2019 17:19 | karma článku: 23,66 | přečteno: 547x
  • Další články autora

Petr Čejka

Kdo vytváří inflační tlaky?

Po dlouhém a složitém jednání odborů s vládou došlo k dohodě o růstu platových tarifů pro cca 365 tisíc zaměstnanců státu. Komentátoři se předhánějí v katastrofických vizích, jaký vliv to bude mít na inflaci...

27.8.2022 v 17:15 | Karma: 10,78 | Přečteno: 560x | Diskuse| Ekonomika

Petr Čejka

Platy vs. mzdy, aneb jak je to doopravdy - stav za 1.Q 2022....

Na politické scéně i v diskuzích všude možně na internetu neustále čtu, jak si státní zaměstnanci nemravně stěžují, protože jsou placeni lépe, než soukromý sektor....

2.7.2022 v 21:26 | Karma: 15,76 | Přečteno: 700x | Diskuse| Společnost

Petr Čejka

Státní zaměstnanci dnes odnáší loňské odměny zdravotníkům

Přiznám se, že jakmile začali politici nové vládní koalice hovořit o "spravedlivém" přidávání, tak mi bylo jasné, že v tom bude kulišárna....

2.1.2022 v 12:49 | Karma: 22,54 | Přečteno: 1413x | Diskuse| Společnost

Petr Čejka

Změna postojů k prezidentskému vetu ministrů

Budoucí vládní koalice vyčítá prezidentu republiky, že ve funkci premiéra měl na jmenování členů vlády opačný názor...

13.12.2021 v 13:03 | Karma: 31,11 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Politika

Petr Čejka

Jednání o vládě bude delší, než se ještě před pár dny mohlo zdát....

Prezident republiky vyjádřil nesouhlasné stanovisko k jednomu z předpokládaných členů vlády. Mocenský spor se může protáhnout až do nového roku...

19.11.2021 v 18:49 | Karma: 14,96 | Přečteno: 367x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Podmínky míru musí určit Ukrajina, říká ministryně obrany Černochová

29. dubna 2024

Premium Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o sbírce na munici pro Ukrajinu, komunikaci náčelníka...

Vědmy jdou do akce. Mladé dronařky tvrdě cvičí a chystají se na Rusy

29. dubna 2024

Premium Ukrajina (od zpravodajů iDNES.cz) Válka na Ukrajině je v nemalé míře válkou dronů a technologií. Ukrajina, ale i Rusko je vyvíjejí,...

Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé

28. dubna 2024  22:16

Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...

Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem

28. dubna 2024  20:49

Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 80
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1376x
Občan ČR, který má obavy ze směřování vlastní země a chce věcně vyjádřit své názory a postoje ke světovému dění.

Seznam rubrik